Včelařská konference

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.